Měli by jste vědět že......

Prvním předpokladem kvalitních nádrží (žump) je volba materiálu.

Plasty z druhořadého zpracování (regenerátu) jsou nevhodné pro toto využití. Výrobce těchto materiálu nezaručuje stoprocentní svařitelnost a pevnostní stálost, což znamená, že se nedají spočítat statické odolnosti těchto nádrží. Tyto nádrže poznáte podle barvy, jsou většinou tmavých odstínů (černá, hnědá, tmavě zelená).                                                                     


                                                                                                                                                         Nádrž z regenerátutu 

Vyskytují se i materiály napěňované (pórovité), které taky nejsou zcela ideálně svařitelné a další jejich nevýhoda je jejich křehkost a lámavost. U těchto produktů musíte dbát zvýšenou opatrnost při manipulaci. Tento materiál se na první pohled nijak neliší od klasických materiálu, poznáte jej jen na hraně řezu, kde jsou viditelné póry.
                                                                                                                                                                                                                           

 Napěňovaný materiál

Konstrukce nádrže:                                                                                       

Dalším aspektem je navržena konstrukce na nádrže v zemi, působení tlaků zeminy a okolních vod (jak povrchových, tak spodních). Nádrž navržena s rovnými částmi, je vždy náchylnější k deformacím.

Proto je nejlépe řešit konstrukci jímek s minimálním výskytem rovných ploch. Plášť nádrže oválný s konickými čely, nejlépe odolá půdním vlivům a tlakům.                         Stojatá nádrž s rovným
                                                                                               dnem a víkem                                                          
                                                                                                  

Nádrž oválná s konickými čely
Uložení nádrže:
Třetím důležitým bodem je samotné uložení nadrží pod terénem.
Můžete se sekat s třemi nejčastějšími variantami:

• uložení bez jakékoliv betonáže – tento způsob je, a to u všech typů nádrží ať jsou provedeny z plastu či sklolaminátu, sice velmi lákavý, ale dost riskantní. Při spodní vodě Vám může dojít k posunu nebo nadzvednutí jímky a tím k odtržení napojených částí. Toto se Vám může stát, i když se spodní voda na Vašem pozemku nevyskytuje. Při deštích a hlavně při jarním tání, dochází ke zvýšení hladiny vody kolem nádrže, protože výkopem pro jímku byla narušena rostlá

zemina a dalším aspektem je rozmrzávání zeminy kolem nádrže, díky teplejšímu prostředí v ní. Tím se vytváří vana s nejnižším bodem na pozemku, do které se povrchová voda shromažďuje a jímku nadzvedává.
                                                                                                                        Sklolaminátová nádrž bez ukotvení

• uložení na betonový základ u jímek určených na vyčerpání (vyvážení žumpy) s rovným dnem, může docházet k protlačování dna do nádrže (největší slabina nádrží s rovným dnem) spodní nebo povrchovou vodou. Tento způsob je vhodný jen pro nádrže, u kterých se počítá, že nebudou často prázdné a nebo které obsahují nějakou technologii (např. ČOV).

• zalití kotvících patek (nožek), které jsou součástí nádrže do betonu. Tím dosáhneme absolutní stability nádrže.